Se zavedením digitálního šíření televizního signálu se spolu s několika novými stanicemi na českém trhu objevuje i mobilní telefon WigiTel T4. Umí zachytit digitální vysílání a dovoluje tak na velkém dotykovém displeji sledovat televizi téměř kdekoliv v pokrytí DVB-T. Kromě toho jde zároveň o mobilní telefon netradičně podporující 2 SIM karty, s FM rádiem, MP3 přehrávačem a integrovaným 1,3 Mpx fotoaparátem. Jeden model se dostal i k nám do redakce a my si klademe zásadní otázku; je WigiTel T4 vhodný pro běžného uživatele? Design, první dojem, základní funkce a ovládání
Již na malé černé krabici se dozvíte že jde o přístroj vhodný pro použití v České republice, na samolepce je kromě označení telefonu také typ televizního přijímače - DVB-T CZ. Na obrázku je telefon vyveden se zlatými detaily, ihned zaujme také rozměrný displej telefonu. Telefon samotný ze subjektivního hlediska trochu připomíná přístroje Sony Ericsson, vypadá velmi elegantně a lesklý černý povrch se stříbrnými detaily nepůsobí levně.
Dominantním prvkem přední strany telefonu je velký dotykový TFT displej, uzpůsobený pro sledování televize. Displej je opravdu obrovský, jak se sluší na dotykově ovládané přístroje. Navíc má velmi dobré zobrazování barev a slušný kontrast, alespoň dokud jej nevystavíte slunci. Při svitu slunce se totiž displej úplně ztrácí a je prakticky nečitelný, což je ale zároveň jeho jediná vada. Nad displejem je klasicky umístěn malý reproduktor pro volání, spolu s pohotovostním tlačítkem TV, které přepne telefon do režimu televize, ať už zrovna děláte cokoliv. Klávesnice samotná na první pohled ničím nepřekvapí, nalezneme zde obvyklé navigační šipky s potvrzovacím OK tlačítkem, levou a pravou funkční klávesu a samozřejmě i obligátní zelené a červené sluchátko. Jedinou změnou oproti klasické koncepci je tak alfanumerická klávesnice uspořádaná do čtyř sloupců a tří řádků - nula, křížek a hvězdička se nevešly na dolní část předního krytu a tak jsou umístěny vedle alfanumerických kláves. I na toto provedení si však lze velmi rychle zvyknout.
V kontrastu k mnoha funkcím je telefon WigiTel T4 docela malý a lehký. Oblé hrany telefon opticky ztenčují - rozměry 118 x 61 x 19 mm nejsou skoro poznat. Váhově nepatří k telefonům, které v ruce neucítíte, nicméně vzhledem k rozměrům jsem byl příjemně překvapen. Exteriér telefonu si nicméně zaslouží bližší prozkoumání. Na zadní straně najdeme kromě čočky fotoaparátu i kryt baterie. Po snadném odsunutí odhalí baterii pod kterou jsou dva sloty pro SIM karty, které telefon dovede využívat současně - o tom ale až později.
Poslední prvky WigiTel T4 které prozkoumáme, už jsou těžko k nalezení a je potřeba nahlédnout do manuálu. Na spodní hraně je klasická zdířka pro nabíječku, zaslepená gumovým krytem. Ten je chytře připoután dovnitř telefonu a tak není snadné jej ztratit. Zajímavé jsou až dva vysouvací prvky po stranách té samé hrany. První z nich je teleskopická TV anténa - z těla telefonu snadným pohybem vysuneme dostatečně dlouhou a snadno nastavitelnou anténu, která chytá digitální signál pro TV příjem. Bez vysunuté antény v podstatě nic nechytíte, s ní už minimálně v Praze (kde jsem několik týdnů WigiTel T4 testoval) všechny dostupné stanice.
Na druhé straně najdeme stylus, určený pro ovládání displeje. Poměrně pevně drží, takže se nebojím, že by nějak snadno vypadl. Osobně jsem při testování měl trochu problém s koncovkou stylusu, která jej při zasunutí drží na místě a vyplňuje "díru" v telefonu - spodní část totiž není úplně zaoblená a může být nepříjemná na prostor mezi palcem a ukazováčkem. Jinak bych také ocenil jiný materiál stylusu, kovový trochu klouže a guma či látka by byly mnohem příjemnější na dotek. V poslední řadě se můžeme podívat na delší hranu vedle displeje, kde najdeme dvě navigační tlačítka pro posun nahoru a dolů (vhodné při držení telefonu v dlani a používání stylusu) a také rychlý přístup k fotoaparátu a jeho spoušť.
Celkový první dojem z designu a externích prvků WigiTel T4 je dobrý. Telefon nepůsobí plastově a levně, obrovský displej sice bere trochu ergonomie klávesnici, ale v tomto případě to rozhodně stojí za oběť. Ovládací prvky jsou navíc užitečné, není tu nic navíc a nic nechybí. Nějakou tu výtku můžeme směrovat k stylusu, který mohl být vyveden pohodlněji, a k černému lesklému povrchu, který se zejména na zadní části telefonu rád upatlá.
Základní funkce a ovládání:
Při prvním zapnutí telefonu WigiTel T4 překvapí úžasně rychlé načtení jeho operačního systému. Oproti jiným telefonům (obzvláště smartphonům se Symbianem) je WigiTel T4 plně funkční po pěti sekundách po zapnutí. Síť operátora je rozpoznána v podstatě okamžitě a můžeme ihned začít telefonovat, sledovat televizi, nebo si organizovat den pomocí kalendáře. Nepříjemné při prvním spuštění byly jen uvítací tóny, které jsou až přehnaně hlasité - to však jde celkem snadno změnit v menu profilů.
Z pohotovostní obrazovky je možné se ihned přesunout k SMS zprávám, do adresáře, výpisu hovorů nebo nastavení tónů a hlasitosti pomocí několika ikon na spodní straně displeje. V hlavním menu nás vítá 3x3 matice ikon. Navigace v menu a podnabídkách je jednou z mých největších výtek k telefonu. Písmo popisků je totiž špatně zvoleno a tak se někdy nevejde na obrazovku. Je nutné označit položku a počkat, až text odroluje. Navíc je umístění položek často krajně nelogické, alespoň v porovnání s jinými mobilními telefony. Tak například organizační funkce jako kalendář, úkolovník nebo budík najdeme pod položkou "Zábava a hry". Vyzváněcí profily jsou v "Nastavení" a v poslední řadě je tu tajemná kategorie "Služby", obsahující položky Wap (ve skutečnosti běžný mobilní internet využívající GPRS) a Datový účet (nastavení sítě a připojení k GPRS).
Navíc jsou popisky menu bez diakritiky a některé položky jsou přeložené špatně či vůbec (telefon, který jsme obdrželi k recenzi, je předprodejní verze, psaní SMS a popisky v menu telefonu budou dle dovozce již v další verzi firmwaru bezproblémové - poznámka šéfredaktora). Ztěžuje to orientaci v telefonu a hlavně v nastavení je obtížné vše přizpůsobit takovým způsobem, aby telefon vždy reagoval a choval se tak jako očekáváme. Pohyb v delších nabídkách či posun webových stránek je navíc zpočátku docela obtížný. Funguje samozřejmě typické táhnutí rolovací lišty pomocí stylusu, WigiTel T4 má však poměrně necitlivý displej a tak je potřeba hodně přitlačit. Zpočátku může nutnost vyvinout vyšší tlak na displej zaskočit - opatrní uživatelé tak můžou skončit u frenetického poklepávání na šipky, protože o možnosti rychleji posouvat jednoduše nebudou vědět.
Po důkladném prozkoumání všemožných nabídek se můžeme podívat na základní funkce, které dělají mobilní telefon telefonem. Na rozdíl od většiny mobilních telefonů nenabídne WigiTel T4 kopírování kontaktů ze SIM karty do paměti telefonu automaticky a je nutné vyvolat kopírování manuálně. Samotné vytáčení nového čísla je velmi komfortní, alespoň na dotykovém displeji. Zobrazená tlačítka jsou totiž krásně velká a snadno čitelná. Při telefonování jsem nenarazil na žádný problém - reproduktor je kvalitní a nevydává rušivý šum, při nastavení maximální hlasitosti by neměl být problém s neslyšením volajícího.
Telefonní seznam nabízí veškerý komfort, který najdeme u většiny telefonů - rychlé vyhledávání, několik položek u jména, i možnost přidat několik čísel k jednomu jménu. Klasicky je možné přiřadit obrázek k volajícímu, či změnit typ vyzvánění pro konkrétní skupinu kontaktů. Při telefonování je možné si vybrat, ze které SIM karty chcete hovor uskutečnit. Bohužel není možné si karty pojmenovat, zůstávají označené jako SIM1 a SIM2.
Ještě o něco příjemnější by mohlo být psaní SMS pomocí stylusu a dotykového displeje. Jednotlivé QWERTY klávesy na displeji jsou jednoduché na ovládání jak stylusem, tak třeba drobnějším nehtem, i když rychlé psaní vyžaduje trochu cviku. Co však veškerý komfort psaní zatím (než přijde dovozcem deklarovaná nová verze firmwaru) potápí je absence plně české klávesnice. Diakritiku, tedy háčky a čárky nad písmeny WigiTel T4 jednoduše nezvládá. Místo háčků zobrazuje starodávná nabodeníčka, čárky jsou pro jistotu opačně. Při psaní bez diakritiky není žádný problém. Další nevýhodou je nemožnost zvolit si používání jednoho jazyka klávesnice jako výchozí - ťuknutím na změnu znakové sady se uživatel musí proklikat přes francouzštinu, španělštinu, maďarštinu a spoustu dalších jazykových variant. Kamenem úrazu je pak přepínání na numerickou znakovou sadu, která je mezi jazyky. Napsat jedno číslo tak znamená nutnost proklikat se deseti položkami, než se nabídka vrátí zpátky na původní hodnotu. Zatím tedy doporučuji používat pro psaní čísel klávesnici, i tento nedostatek bude vyřešen v nových verzích firmware. Jinak velmi pohodlné psaní SMS tak kazí maličkosti, které však i díky našemu podrobnému testování budou opraveny.
WigiTel T4 také zvládne rozpoznat ručně psaný text, pro tyto účely je možné většinu klávesnice na displeji schovat a ponechat zobrazena jen interpunkční znaménka, která telefon nerozpozná.
Dotykové ovládání působí u tohoto telefonu nepřirozeně, jakoby se někdo rozhodl přidat tuto vlastnost až na poslední chvíli. Spousta výhod stylusu je tak zanedbána, a často se až nepříjemně prodlužuje navigace v menu nebo je majitel telefonu nucen klikat na titěrné nápisy. To se děje například u nově příchozí SMS. Přes celý displej se sice zobrazí obrovský obrázek s obálkou, ale z tajemného důvodu na něj nelze prostě kliknout a číst novou zprávu. Místo toho je potřeba se trefit do miniaturního nápisu "číst" na pozici levého navigačního tlačítka. Znovu se tedy bohužel dostáváme k tomu, že jinak příjemná funkce telefonu je skoro znehodnocena malými chybami.
Mezi další důležité funkce mobilního telefonu patří organizér. Ten je u WigiTel T4 vpravdě základní, nejedná se o manažerský telefon ani smartphone s možností doinstalovat lepší kalendář. Hodně chybí možnost dělat si libovolně dlouhé poznámky, tuto funkci jednoduše nikde v menu nenajdete. V kalendáři samotném pak funguje vše tak jak má, postrádal jsem osobně jen možnost nastavit si upozornění na schůzku či úkol v jiný čas, než je samotný čas schůzky. Máte-li schůzku ve tři hodiny odpoledne, je lepší si napsat přesný čas do poznámky k úkolu, a úkol samotný brát jako upozornění hodinu předem. S tím lehce souvisí nemožnost psaní delších poznámek či určení místa, to však ve většině případů nevadí.
|